Rok se s rokem sešel, ani jsem nemrkla. Je to chvilka, co jsem chvějící se rukou posílala zprávy nejbližším, že je stránka mého e-shopu LIVE. Hello Bebe stále považuji za mlaďoučký projekt, přitom se toho za ten rok událo neuvěřitelně moc. Na co jsem byla připravená, na co naopak vůbec? Co vnímám jako nečekaný přínos? A co je dobré zvážit, než se vrhnete do podnikání? Dozvíte se z následujících řádků.
1. Načasování
S podnikáním jako takovým jsem koketovala už dlouho. Relativně blízko tomu se vydat na cestu vlastního projektu jsem byla už v roce 2015. Sešlo z toho hlavně z důvodu, že jsem v té době žila ve Spojeném království a nakonec jsem nenašla ty pověstné “koule“, abych se do toho pustila sama v zahraničí. Ten druhý, větší impuls přišel, když jsem byla těhotná. Tentokrát jsem si už byla jistější. Především z důvodu, že jsem byla usazená ve své domovině, v ČR, a měla tu zázemí. I potřebné počáteční investice se jevily zásadně nižší než tehdy v Anglii. Navíc pro ženu, podle mě, není lepší načasování pro realizaci vlastního nápadu, než je mateřská dovolená. Ať sebevíc kritizujeme pojem “dovolená” ve smyslu neadekvátnosti vyjádření dané skutečnosti, věřím, že většina žen má s prvním miminkem přecejen víc času a flexibility než v klasickém full-time zaměstnání. Navíc má zajištěný alespoň jakýsi pravidelný příjem a hrazené sociální a zdravotní pojištění.
2. Investice
Dneska, i když se člověk rozhodne vzít to postupně a začít tzv. v malém, investice nečítá jen pár tisíc, a často ani ne nižší desítky tisíc. S větším objemem výdajů v začátcích jsem počítala, ale i tak mě překvapilo, kolik financí spolkne třeba jen vylepšování e-shopu. Vizuální i funkční. To vše nad náklady, které člověk platí za samotný pronájem obchodu. Dále pak marketing. Nehynoucí dilema všech začínajících e-shopařů poskakuje mezi tím, co vše má ještě smysl dělat si sám, a co už přenechat odborníkům. Jednotná a pro všechny platná rada neexistuje. Hodně záleží na produktu, marži, vašem cíli (kam přesně a jak rychle chcete e-shop posouvat) a i na kvalitě daných odborníků. Pokud svěříte marketing do kompetentních rukou, může to posunout vaše podnikání vpřed o dost rychleji. Ale pozor: zase to v té první fázi znamená o to větší vydání.
Kromě samotných investic do projektu, jsem si všimla, že řada lidí nebere v potaz to, jak pokryje své životní náklady, než začne e-shop vůbec něco slušného vydělávat (pokud vůbec začne). A to se opravdu nebavíme o řádu pár měsíců, ale spíš let. Tím se zase vracím k bodu 1., konkrétně k myšlence, že začít podnikat na rodičovské dovolené je ideální načasování, protože to právě – alespoň částečně – pokrytí životních nákladů řeší.
3. Podpora partnera/rodiny
Samozřejmě, že jsme můj nápad konzultovali společně se zbytkem rodiny. To, že mě manžel podporuje, jsem brala ze začátku jako příjemný bonus. Ale až první rok mi ukázal, jak extrémně důležitý tento aspekt je. A to tak moc, že s tím, co dnes vím, si troufnu prohlásit, že pokud partner nadšení pro projekt toho druhého nesdílí, tak bych zejména od nápadu budovat značku od píky raději upustila. Jsou opravdu dny, kdy se věci nevedou. Kdy máte očekávání, která se nenaplní. Kdy to chcete úplně vzdát. V těchto chvílích si nedovedu představit mít vedle sebe člověka, který vás ještě utvrdí v tom, že je to celý hloupost a že vám to přeci říkal. Ne nadarmo se říká, že za každým úspěšným mužem stojí žena a stejně tak to platí naopak.
4. Trpělivost, trpělivost, trpělivost
Pro mě skutečný oříšek. Člověk, který je extrémně netrpělivý jako já, se musí v tomhle ohledu hoooodně učit:-). Platí tu celkem nekompromisní pravidlo: buď na tom nějak zapracujete a naučíte se to, nebo raději značku nebudujte.
5. Osobnostní rozvoj
Tím se dostávám k pro mě nečekanému a ve výsledku zásadnímu benefitu, a tím je osobnostní rozvoj. Ať už se Hello Bebe dostane tam, kam bych ho ráda jednou dostrkala, nebo ne, jen kvůli tomuto bych šla do všeho zase znovu. Se všemi těmi finančními a časovými investicemi.
Mentální a vědomostní přínos, který mi během toho jediného roku můj baby projekt poskytl, se dle mého ani nedá jednoduše přenést do textu. Ale zkusím to. Myslím, že se jedná především o skutečnost, že před někým, kdo byl celý život zaměstnanec, se najednou vyloupne úplně nová neznámá poloha. Nutnost postavit se veřejně a ideálně sebevědomě za vlastní produkt. Mluvit o něm – a tím vlastně nepřímo o sobě – v superlativech. Chválit ho. Je to opravdu jiné než vychvalovat produkt firmy, kde jste zaměstnáni. Pro mě tohle znamenalo obrovskou změnu nejen v celkovém uvažování, ale i ve vnímání sebe samé, a tím i okolního světa. Změnu velice pozitivní.
V této souvislosti nemůžu opomenout i enormní obohacení čistě vědomostní. Jen v jediném zaměstnání jsem za tak krátkou dobu do sebe vsákla srovnatelné množství skutečně užitečných informací. I když mám pocit, že někdy už mi všechny ty nové informace z hlavy přetékají a je to mentálně neskutečný trysk, málo co je pro mě takový strašák jako kvanta hodin nudné monotónní práce. A dokonce i poprvé v životě začínám chápat, že třeba účetnictví může někoho opravdu bavit :-).
6. Odhodlanost, vůle a víra
No jasně, s tím se počítá. Tady se asi žádný extra překvapení nekoná. Ale nutno přeci jen zmínit, že ta vůle dotahovat věci do konce, pokořit překážky, zapřít se, pokračovat, i když se vše zrovna sype, musí být obrovská. Zejména ty pověstné začátky nejsou jednoduchý a pokud vám chybí veliké odhodlání to nevzdat, snadno z vytyčené cesty uhnete.
7. Hard work aka pořádně máknout
To úplně základní jsem si nechala nakonec. Ale bez toho to fakt nejde.
Tak co? Jdete do toho taky:-)?
