Ráda bych se s vámi podělila o jeden svůj osobní příběh. Příběh dlouhého úporného boje, pocitů marnosti, vítězství a nakonec i toho, co všechno ovlivnilo výběr kosmetiky na našem e-shopu i v Hello Bebe krabičkách.
Psal se rok 2014 a já jsem si zničehonic všimla, že mi zčervenala oční víčka. Zčervenání i pálilo, tak jsem si raději načas odpustila líčení očí. To pomohlo, jenže pár týdnů přešlo a víčka zčervenala znovu. K nim se navíc nenápadně přidalo pár pupínků kolem pusy. Asi by se nejednalo o nic neobvyklého, ale já jsem v životě, a to ani v dobách puberty, netrpěla na akné nebo jiné kožní neduhy. Naopak pleť mi nikdy nepůsobila sebemenší starosti. Paradoxně, když věci nazveme hodně zjednodušeně, se ve světle následujících událostí ukázalo, že to byla právě neproblematičnost mé pleti, co mě dovedlo do nefalšovaného dermatologického pekla. Ale to předbíhám....
Výsev kolem pusy nabíral na objemu, tak jsem urychleně naklusala na dermatologii. Tam mi předepsali mast s kortikoidy a poslali mě domů. Poctivě jsem mazala, za týden byl problém pryč a já se radovala. Jenže má radost netrvala dlouho. Tři dny po vysazení oné masti se pupínky začaly rojit znovu. A v mnohem větší síle. Během několika dnů jsem měla zasypané celé okolí pusy, nosu, bradu i místa kolem očí. To už jsem začínala tušit, že se nepotýkám jen s nějakou bezvýznamnou vyrážkou a že bude asi potřeba sofistikovanější přístup. Začala jsem tedy pátrat po své vlastní ose a navštívila dermatologa č. 2. Ortel zněl periorální dermatitida. Z výrazu lékaře mi bylo jasné, že tohle nebude úplně jednoduchý boj. Je to jedna z těch povedených diagnóz, kdy se vlastně přesně neví, co je spouštěč, proč to potkalo právě vás a jaká konkrétní léčba bude účinná. Obecně ale pacienti s touto diagnózou přece jen nějaké společné rysy vykazují. Většinou se jedná o ženy v produktivním věku se sušší pletí a o svou pleť paradoxně hodně pečující. Ne nadarmo se této nemoci dříve říkalo “nemoc letušek”. Jako jeden ze spouštěčů – jak už to u kožních problémů bývá – se označuje i stres. Všechny tyto charakteristiky jsem splňovala do puntíku.
A jak to vlastně bylo s tou mou péčí? Ano, starala jsem se o svou pleť: používala jsem krém na den, jiný na noc, nejrůznější vyživovací a omlazovací séra, denně se pečlivě odličovala, občas nějaká ta kosmetika. Ale když se dnes podívám na produkty, které jsem si vybírala, divím se, že mě celá ta sranda vlastně nepotkala dřív. Krémy, ačkoliv od renomovaných a adekvátně drahých značek, byly plné syntetické parfemace, parabenů a jiných vyloženě škodlivých chemikálií. Moji dekorativní kosmetiku tvořila směs levnějších produktů z drogerie i luxusnějších značek. Zajímaly mě ale především barvy, odstíny, konzistence a jak moc pěkné líčení budu mít. Složení výrobků jsem neřešila vůbec.
Lékař mi ihned nařídil tzv. nulovou terapii. To znamená, že si na pleť nesmíte dát nic. Jakože opravdu nic! Vodu na omývaní jsem musela používat jen balenou a na postižená místa si přikládat odvary z černého čaje. Zubní pastu jsem vyměnila za jinou bez fluoru a změny jsem musela zavést i ve stravování. Tak nějak jsem tušila, že strava a ten fluor nebudou stát za mým hořícím obličejem. Ale chtěla jsem zkusit opravdu všechno.
Během týdne se pupínky kolem očí i pusy slily do jakési jednotné červené plochy a kůže na postižených místech vypadala úplně jako spálená. Co vám budu povídat, první týdny nebyly jednoduché. Pohledy v mhd, vysvětlování v práci, rozpačité úsměvy sousedů, utrápené výrazy rodičů. Zhruba 10 dní od počátku nulové terapie se všechna poškozená místa začala vysušovat, vytvořily se postupně šupiny a cca do měsíce se ta nádhera celá loupala. Vypadala jsem snad ještě hůř než na začátku, ale už mi to bylo celkem jedno. Věřila a doufala jsem, že nový výsev už nepřijde.
Do cca 6 týdnů byla moje pleť jakž takž obnovená. Hurá! Jenže co dál? Musím přeci mít možnost si obličej alespoň namazat. Ale čím? Měla jsem strach si na něj cokoliv dát.
Pro radu jsem si po dlouhém pátrání došla k dermatoložce č. 3, která se na dermatitidy specializuje. Ta mi doporučila krém Effaclar od La Roche Posay .
Začala jsem jej používat a pleť zůstala opravdu beze změn. Po dalším měsíci jsem se odvážila si od stejné značky pořídit i pudr a zdravíčka. Celému svému dosavadnímu kosmetickému arsenálu jsem dala sbohem a časem si přikoupila jen pár čistě přírodních produktů dekorativní kosmetiky od značek jako Dr. Hauschka, Lavera a právě už zmíněný La Roche Posay. I tak jsem hlavně stíny a linky používala jen výjimečně a s velikou opatrností. Byla jsem přesvědčená, že já a periorální dermatitida jsem si daly navždy sbohem….Ach, jak moc jsem se pletla.
Několik měsíců po mém zdánlivě úspěšném boji jsem se přestěhovala do Londýna. Mezinárodní stěhování, následně pak další stěhování v rámci Londýna a především hodně náročné a stresující zaměstnání si časem vybraly svoji daň a do půl roku se začaly mně tolik známé pupínky objevovat znovu. Byla jsem zničená. K tomu všemu vypětí řešit ještě tohle. Okamžitě jsem znovu najela na režim nulové terapie, byť všechny výrobky, které jsem používala, byly čistě přírodní. Tentokrát se ale problém nezlepšil. V Londýně jsem se snažila zápasit s PD zhruba půl roku, ale vše bylo jen a jen horší. Ze zoufalství jsem pak odletěla za svojí dermatoložkou do Prahy. Když vyhodnotila stav mé pleti, usoudila, že tentokrát bude potřeba přistoupit k antibiotické léčbě. Trvala celkem dva předlouhé měsíce navíc s nejistým výsledkem. Pleť se za ty dva měsíce opravdu vyčistila, ale paní doktorka mě upozornila, že skutečně vyhráno budeme mít až v momentě, kdy se dermatitida nevrátí ani po vysazení antibiotik. Časté recidivy bohužel předsavují u této diagnozy velice častý jev.
Když jsem brala poslední tabletku, s úzkostí jsem sledovala, co se bude dít s mou tváří dál. Vrátí se to? Týden přešel a má pleť zůstávala beze změny. Začala jsem doufat. Nemusím ani popisovat, jak moc opatrná jsem byla s použitím jakékoliv kosmetiky tentokrát. Místo make upu jsem ještě dlouho používala Aknecolor. Postupně jsem se pak vrátila k bázi od La Roche Posay, kterou používám dodnes. Stálicí z řad krému se stal již zmíněný Effaclar od La Roche Posay, a to ve funkci jak denního tak nočního krému. S experimentováním s novými značkami jsem na řadu let skončila.
A jak tohle všechno souvisí s tím, jakou kosmetiku nabízíme na e-shopu Hello Bebe a dáváme do našich krabiček? Už se k tomu dostávám! Od roku 2016 se můj obličej s periorální dermatitidou už nesetkal. Díky bohu! A to i přes několik zátěžových životních situací. Když jsem otěhotněla a pomalu začínala řešit nákupy pro miminko, ohledně výběru dětské kosmetiky jsem si dávala sakra pozor. Věděla jsem až moc dobře, co dokáže nesprávné složení výrobků udělat dospělému, natož miminku.
Z celé té záplavy dětských kosmetických výrobků mě nejvíc zaujala kosmetika Kokoso Baby na e-shopu www.madeformoms.cz. Nejen kvůli tomu, že se jedná o přírodní produkt, ale asi i kvůli mé celkové náklonnosti ke kokosovému oleji, jenž představuje hlavní ingredienci produktů této značky. Od dob mého boje s PD totiž používám k odličování pouze organický kokosový olej, a tak k němu mám jako k surovině důvěru. Značka navíc poukazuje na jedinečnou kvalitu organického kokosového oleje, který k výrobě používá.
Dětské mléko na tělo i obličej a mycí gel od této značky jsem si tedy nakonec pro své miminko objednala. Oba produkty mě nadchly. Nejen kvalitou, ale i konzistencí – jemnou a vláčnou. Jak měsíce ubíhaly a já pravidelně natírala dceru mlékem, přicházelo mi na mysl, že přesně takovou konzistenci bych bývala ocenila u pleťového krému já sama. Jenže mě už roky ani nenapadlo uvažovat o změně. Moje stálice a jistota v podobě malé tubičky Effaclaru byla neochvějná. Červík ale nepřestával hlodat. A asi i proto, že jsem s kokosovým olejem měla jen ty nejlepší zkušenosti, jsem se nakonec odvážila.
A jak to dopadlo? Skvěle. Po vypotřebování celého balení mléka bez parfemace jsem se dokonce odhodlala si další koupit s parfemací, která je samozřejmě zcela přírodní. Přece jen se mi trochu zastesklo během těch let po nějaké té jemné vůni. A tak se stal u nás doma z dětské kosmetiky dámský pleťový krém. A co víc, kromě toho, že můj obličej dostává prvotřídní kvalitu, kdo jste kdy za opravdu kvalitní pleťový krém utratil jen několik set korun, navíc rovnou za 190 ml :-)?
No a abych nakonec nezapomněla na náš e-shop a krabičky. Ale když tak nad tím přemýšlím, musím po předešlých řádcích vlastně vůbec ještě objasňovat, proč jedna ze tří značek dětské kosmetiky, kterou na e-shopu nabízíme, je právě Kokoso Baby :-)?
